Na začátek několik základních údajů o mateřské/rodičovské dovolené ve Francii.
Pokud očekáváte prvního či druhého potomka, máte nárok na 16 týdnů mateřské dovolené, z čehož 6 týdnů čerpáte před porodem. Od třetího dítěte se mateřská dovolená navyšuje na 26 týdnů. Jako matka se můžete rozhodnout zkrátit si mateřskou dovolenou, abyste však neztratila nárok na dávky, musí Vaše mateřská dovolená trvat minimálně 8 týdnů, z nichž 6 čerpáte po porodu.
V případě, kdy těhotenství probíhá bez komplikací, mají nastávající matky ve Francii možnost upravit si průběh čerpání mateřské dovolené, jinými slovy, je možné požádat o přesun maximálně 3 týdnů mateřské dovolené čerpané obvykle před porodem, do období po porodu.
Dovolenou může ve Francii čerpat také otec dítěte, jedná se o období maximálně 11ti po sobě jdoucích dnů (včetně víkendů a svátků), jejichž čerpání je třeba zahájit v prvních 4 měsících následujících po narození dítěte.
Rodičovská dovolená
V porovnání s Českou republikou je rodičovská dovolená ve Francii mnohem kratší. V případě prvního dítěte je možné čerpat maximálně 6 měsíců na jednoho rodiče. To je třeba zdůraznit, neboť od roku 2015 došlo k určité reformě v čerpání rodičovské dovolená, jejímž cílem je možnost rozdělit péči o dítě mezi oba partnery a nepenalizovat matku v její profesní kariéře.
Od roku 2015 je tedy možné čerpat až 1 rok rodičovské dovolené za předpokladu, že ji čerpají oba rodiče (každý z partnerů max. 6 měsíců).[1]
V případě druhého dítěte může rodičovská dovolená trvat max. 24 měsíců.
Jak vypadá realita ?
Z osobní zkušenosti mohu posuzovat situaci v departementu Horní Savojsko, kde žiji. Tato oblast je velmi specifická i tím, že sousedí se Švýcarskem, kde velká část Francouzů také pracuje.
Obecně lze říci, a to platí na celé území Francie, že zde existuje síť předškolních zařízení, která zajišťuje péči o děti od útlého věku, tj. od 3 měsíců jejich věku. Prakticky se nemůže stát, že by matka, která chce/musí pracovat, nemohla najít instituci/osobu, která se o dítě postará v době její nepřítomnosti. Vedle jeslí, zde existují tzv. nounou (jinak také assistante maternelle), tedy chůvy. Je to poměrně rozšířená profese, neboť kapacita jeslí je omezená. Navíc někteří rodiče upřednostňují tuto individualizovanou péči o dítě a chůvy vyhledávají (chůva může pečovat maximálně o 4 děti najednou). Samozřejmě kvalita chův se liší a někdy není snadné najít tu, která by Vám vyhovovala, ale to je skutečnost vyskytující se prakticky ve všech profesích. Osoby, které chtějí vykonávat profesi chůvy, musí obdržet oficiální schválení (platné po dobu 5 let a poté obnovitelné) a absolvovat odbornou přípravu.
Pokud budu hovořit o Horním Savojsku (Haute-Savoie) a nedalekém Švýcarsku, je zde řada možností v oblasti alternativní pedagogiky (např. Montessori jesle, Montessori mateřské školy, Waldorf school). Již nejmenší děti mají také možnost chodit na různé kroužky, ateliéry, existují zde oblíbené ludothèque[2], rovněž každá knihovna má oddělení či celé patro uzpůsobené těm nejmenším.
Dle mého názoru je infranstruktura pro děti ve Francii lepší než v České republice, i když i zde se situace zlepšuje. Je to však dáno i kulturou, zvyklostmi a nastavenými normami. Skutečnost, že jde matka po 6 měsících pracovat, je zde naprosto normální (některé matky začínají pracovat ještě dříve), poměrně hodně matek čerpá částečný pracovní úvazek (nejčastěji 80%, soukromé školy ve Francii nevyučují ve středu, zpravidla jeden z rodičů tak zůstává s dětmi), častá je i práce z domova (home-office), kterou využívají i muži (obvykle 1 – 2 dny v týdnu).
Já jsem jako matka 2leté holčičky nepřijala francouzský systém, zdá se mi příliš radikální nechávat několikaměsíční dítě po většinu dne v jeslích či u chůvy. Zejména první rok(y) věku dítěte vnímám z hlediska utváření vztahů v rodině za zásadní. To, že jsem se rozhodla být matkou, pro mě neznamená pouze dítě porodit, ale také mu předat určité hodnoty, doprovázet ho (pozor, ne ho vodit za ruku), sdílet. Domnívám se, že to vyžaduje i určitou časovou investici.
Je to ale velmi osobní rozhodnutí každé z nás – matek, které je ovlivněno i postojem partnera. Ne pokaždé to bývá rozhodnutí snadné, často jsme okolnostmi nuceny odklonit se od ideálu (finanční situace rodiny, vzdálenost babiček a dědečků). Nicméně i během mateřské/rodičovské dovolené je možné se seberealizovat (ne náhodou řada žen mění své kariérní směřování právě během rodičovské dovolené).
Zdroj: Pro Family and Job z.s.: Eliška Sýkorová
[1] Podle průzkumu provedeného v roce 2016 pouze 4 % z těch, kdo čerpá rodičovskou dovolenou, jsou muži. Pro porovnání, ve Skandinávii či v Portugalsku se jedná o 40 %.
[2] Mateřské centrum, které je přístupné všem dětem, některé ludothèque nabízejí možnost zapůjčení hraček/společenských her domů (za poplatek, či zdarma).