Novinky z oblasti work-life balance.

Radan Šafařík, Úřad vlády

Slaďování jako priorita ve vládní strategii pro rovnost žen a mužů

V současné době Úřad vlády pracuje v souladu s Vládní strategií pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020.

Priorita č. 3: Rovnost žen a mužů na trh práce

Cílem je: posílení nezávislosti žen a mužů v ekonomice, posílení ekonomického postavení žen. Snížení rozdílu v odměňování žen a mužů na průměr EU. Zvýšení zaměstnanosti žen na 65 %.

Současný stav: Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů je v ČR 17 % ve prospěch mužů. Největší propad tvoří věk 30-34 let, kdy je míra zaměstnanosti žen 61,3 % a mužů 91,8 %. To samozřejmě souvisí s péčí o děti, přičemž dostupnost služeb péče o děti do 3 let tvoří v ČR 3 % /např. v Dánsku je to asi 50 %/. Dalším zajímavým statistickým údajem je rozdíl v odměňování žen a mužů, ČR se řadí na 3. místo v tomto nelichotivém žebříčku. Rozdíl tvoří 22,1 %.

Priorita č. 4: Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života

Cílem je: vytvoření celospolečenských podmínek po efektivní slaďování pracovního, soukromého a rodinného života. Zajištění kapacity předškolních zařízení péče o děti na úrovni tzv. Barcelonských cílů. Zvýšení podílu flexibilních forem práce na úroveň v průměru v EU v r. 2012, tj. na 20 %. Dosažení dostatečné kapacity i kvality služeb poskytujících péči o závislé osoby a jejich zkvalitňování.

V roce 2015 bylo odmítnuto do zařízení předškolní péče pro děti od tří let 50 tisíc žádostí. Dostupnost péče o děti do tří let věku, jak již bylo zmíněno výše, je pouze pro 3 % dětí. S tím souvisí také vnímání stereotypů veřejnosti při zapojování mužů do péče o děti. Na základě průzkumu, který byl proveden v rámci členských států EU, získala ČR poslední místo. Na otázku „Souhlasíte s tím, aby o děti pečovali i muži“, odpovědělo v ČR 35 % respondentů ANO, 65 % NE, např. ve Švédsku ANO odpovědělo 85 % respondentů.

Jana Maláčová, Ministerstvo práce a sociálních věcí

Prorodinná opatření MPSV

1/ zákon o dětských skupinách

Péče o děti od 1 roku, určuje standart péče o dětí, max. 6 dětí na 1 pečující osobu

6 mld Kč směřuje na podporu vzniku tohoto zařízení z prostředků EU

/1,6 mld Kč rozdáno, 300 evidovaných DS, 400 do konce roku, 5 tis dětí/

  • Zaměstnanecký benefit – dobrý příklad např. v nemocnicích, které trpí nedostatkem personálu, téměř všechny ministerstva mají vlastní dětskou skupinu

Podpora implementace DS za 100 ml Kč – síť koordinátorů v krajích, zpětná vazba pro novelizaci zákona

2/ mateřské školy MŠMT

Garance předškolních míst pro děti od 2 let – platné od rou 2020 /inspirace Německem, kde mají právní nárok od 1 roku/

3/ finanční podpora rodin

Navyšování finančních slev na dítě na 2.- 3. dítě, navýšení porodného, školkovné – daňová sleva do výše minimální mzdy

4/ projekt slaďování rodinného a profesního života v krajích

Systémový projekt za 80 mil Kč, klíčová role samosprávy, zavedení standardů pro všechny úřady

5/ pilotní ověření Mikrojeslí

Od roku 2012 právně neexistují v ČR jesle, model převzaný z Německa, Rakouska, Francie a Skandinávských zemí, veřejná služba pro děti od 6 měsíců, typ péče o max. 4 děti s kvalifikovanou pečující osobou, přičemž 2 děti můžou být její, simulace rodinného prostředí, je možné realizovat v bytě, obec zaručuje kvalitu, v současné době se implementuje 72 mikrojeslí, na základě toho se počítá s následným legislativním ukotvením

6/ mzdová mezera – realizace projektu 22 % k rovnosti

Podpora rovných platů žen a mužů, osvěta a celospolečenská debata, využití pravomocí KVOP, ÚP, RHSD, SÚIP a tripartity

7/ rozšíření dotačního titulu Rodina, MPSV

Cca 10 mil Kč ročně, aktualizace témat /slaďování, gender rovnost, domácí násilí, zapojování otců do péče o děti, slaďování,../, ročně cca 400 žádostí

8/ obec přátelská rodinám

Podpora na úrovni obcí, obec může žádat o finanční podporu na podporu rodin

9/ aktivita aktivní politiky zaměstnanosti

Na rozdíl např. od Holandska, se v ČR lid při práci na částečný úvazek neuživí, nelze aplikovat na celé hospodářství ČR

10/ novelizace státní sociální podpory /č.117/1995 Sb. O státní sociální podpoře/

Zrušení limitu 46 hodin pro děti pod dva roky ve veřejných předškolních zařízeních

Rychlejší čerpání rodičovské

Vyšší přídavky na děti a zvýšení okruhu rodin /do 3 násobku ŽM/

11/ Schválení otcovské dovolené /dávka nemocenského pojištění/ 

70 % předchozího příjmu po dobu 7 dnů v období šestinedělí / zákon 187/2006 Sb./

12/ Novelizace zákoníku práce /252/2006 Sb./

Povinnost zaměstnavatele zdůvodnit proč nelze zařadit pružnou pracovní dobu na žádost zaměstnance

Zavedení podmínek pro homeoffice

13/ Dlouhodobé ošetřovné /187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 252/2006 Sb./

14/ koncepce rodinné politiky

  • Návrh 47 konkrétních opatření na podporu rodin a sladění soukromého a pracovního života
  • Ve fázi vypořádání meziresortního připomínkového řízení
  • Aby si lidé mohli zvolit, zda chtějí pečovat nebo slaďovat, v současné době jsou lepší podmínky pro pečování
  • Důraz kladen na ekonomickou nezávislost při péči
  • Financování služeb předškolní péče z národních zdrojů
  • Pobídka pro zaměstnavatele pro slevy na soc. pojištění, pokud budou umožňovat slaďování, zavedení plošného fungování družin,

15/ zálohové výživné

16/ zvýšení daňových slev na dítě pro první dítě o dalších 150 Kč

 Zuzana Ondrůjová, zástupkyně kanceláře Veřejné ochránkyně práv

Work-life balance z pohledu veřejné ochránkyně práv

Podnět: návraty po MD/RD – MŠ a dětské skupiny, zaměstnankyně má nárok po návratu na tzv. „stejnou židli“

Příklad: odvolání z vedoucí funkce před nástupem na MD bez udání důvodu /§73 ZP/, vyhodnocení soudu jako diskriminace na základě pohlaví

Vážné provozní důvody: § 39 odst. 4 ZP, §241 odst 2. ZP

Podnět: MŠ nemají dostatečné kapacity

13.409 neuspokojených přihlášek v roce 2004/5 a v roce 2013/14 – předost z pohledu staršího věku dětí

Doporučení VOP k rovnému zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání z roku 2012

Zdroj: konference 27.2.2017 v Brně, Pořadatel: Veřejný ochránce práv – OMBUDSMAN