Nesnažte se zvládnout všechno sami, vzkazuje pracující maminka Lubica

Když jsem se rozhodovala, koho oslovím, aby se s námi podělit o zkušenosti při návratu do zaměstnání po narození miminka,  jako první mě napadla Lubica. Je to neuvěřitelné, jak se tato jemná 35 letá blondýnka, původně ze Slovenska, dokázala vrátit již po 6 měsících po porodu do zaměstnání do právního oddělení farmaceutické společnosti.

Lubico, dnes jsme se spolu sešly na pražské Náplavce o půl sedmé večer a ty jdeš rovnou z práce. Kdo dnes hlídá malou Ninu?

Ninuška je u dědečka a babičky. Naštěstí nám hodně pomáhají s hlídáním.

Jak vypadá tvůj pracovní den/týden?

Pracuji na plný úvazek,  od pondělí do čtvrtka z kanceláře a v pátek pak z domova. Manžel využívá homeoffice ve čtvrtek. Pondělí až středa nám pomáhá hlídat babička. Jsem moc vděčná, že nám práci z domova naši zaměstnavatelé povolili a také za pomoc babičky.

Nevím, zda můžeme prozradit našim čtenářům, ale já osobně jsem byla ohromena z tvého příběhu – kdy jsi měnila zaměstnání a zároveň zjistila, že čekáš miminko. Mohla bys nám něco o tom říct?

Změnu zaměstnání jsem systematicky neplánovala, byla to spíše náhoda. Kamarádka z rodného města napsala do statusu na FB, že hledají někoho do firmy na pozici, která mě zaujala. Tak jsem ji poslala CV, ještě ten den jsem měla pohovor a za další dva dny jsem se dozvěděla, že jsem přijata. Tentýž den jsem se také dozvěděla, že čekám miminko.

Upřímně, měla jsem dilema, jestli mám novému zaměstnavateli říct, že jsem těhotná a riskovat, že by mě do zaměstnání nepřijal. Nakonec jsem se rozhodla být otevřená a svou situaci neskrývat. Nová šéfka přiletěla ze Švýcarska do Prahy a otevřeně jsme se o celé situaci pobavily. Nakonec jsem práci dostala. Odpracovala jsem 6 měsíců a šla jsem na rodičovskou dovolenou.

Dala bys ostatním maminkám nějaké doporučení, jak si u zaměstnavatele prosadit myšlenku work-life balance?

Myslím, že to je víc o partnerovi než o zaměstnavateli. Takže, jak si u partnera prosadit work-life balance?

Obecně bych poradila pracujícím maminkám, aby zapojily své partnery do péče o děti a domácnost a to spravedlivým dílem, třeba půl na půl. Myslím, že v západní Evropě je úplně běžné, že muži pracují z domova, mají kratší nebo delší rodičovskou dovolenou, starají se rovným dílem o děti a podporují svoji patnerku v seberealizaci. Párkrát se mi stalo, že jsem volala s dotazem kolegovi třeba do Německa a v pozadí se ozýval dětský hlas, pracoval z domova a staral se o děti.

Dále bych pracujícím maminkám poradila, ať se nasnaží všechno zvládnout samy a ať třeba uklízení a žehlení, případně vaření, svěří profesionálům.

Já osobně nechápu trend v Čechách a na Slovensku, když se hodně kvalifikované ženy dobrovolně rozhodnou odejít z práce třeba na 6 let a pak na to doplácejí míň kvalifikovaným místem, nižším platem a obečně horším pracovním společenským uplatněním.

Lubico a otázka na závěr: Jak odpočíváš?

Od domácích povinností si odpočinu v práci a od pracovních doma. Jinak se snažím žít zajímavým a pestrým společenským životem.
Zdroj: Pro Family and Job, z.s., maminka Lubica